Z deníku zimomřivce

11.01.2017 17:54

Prolog: Máme to asi v rodině, maminka totiž stále říká, že by zimu chtěla trávit někde na tropickém ostrově, já snáším mnohem lépe vedra než chlad a slovo "větrání" mi od října do dubna způsobuje trauma. A co teprve když po čtyřech letech přijde normální zima a problémy s ní spojené, které jsme už zapomněli řešit. Kdybych byl "deníkový" typ, začátek  roku 2017 bych popsal asi takto:

Středa 4.1. Do rána napadlo trochu sněhu, ale hlavně pořádně fouká, takže se z polí přesunuje na silnice. Prý má navíc přituhnout, tvrdí shodně Norové i ČHMU, nic pro mně, mám raději teplo, stejně jako Lely Astronaut. Pátek 6.1. Kolega F. sice marodí. ale cestou od lékaře se stavil v kravíně, přivezl ještě jeden teplomet na bombu (krajové označení 10 kg propanbutanové láhve) a zavolal na odpoledne servis k robotům a napájecímu automatu pro telata. Mráz povážlivě sílí, rozestavujeme plynové ohřívače v "robotárně", snad se tam podaří udržet alespoň 5 nad nulou. Nepodařilo, už kolem deváté večer volá robot, že "je nízká úroveň podtlaku", něco zamrzá. Teploměr ukazuje venku -12, uvnitř stáje -8, u robotů +4.  Kluci ze servisu  přijíždí až k jedenácté,  problémy prý mají všude. Odmrazují, vysušují, o půlnoci restartují a připomínají, že tu máme zimu. Chvilka spánku.

Sobota 7.1.  Budíček v jednu, zase nízká úroveň podtlaku, rozmrazení "kuliček" v odkalovacích nádobkách, dojíme dál. Za dvě hodiny totéž, navíc se tvoří rampouchy na robotickém ramenu a kousky ledu na provázcích u strukových násadců - výsledek = špatné nasazování.  Jak se chvíli nedojí situace se zhoršuje, "krizové" je to zvláště po proplachu. Nechápu, jak roboty ještě můžou fungovat, přenášíme teplomety od jednoho kritického místa k druhému, ale je to práce pro Sisyfa,   zamrzá i horká voda! Zatím je teplota ve stáji  o 4 stupně vyšší než venku, ale jakmile se otevřou vrata ... Nebudeme tedy vyhrnovat hnůj, jen se přistele, nakrmit se samozřejmě musí. Stejně se ale na teploměru hodnoty "uvnitř" a "venku" pak srovnají! Rozednívá se, je čas vyhledat nějakou pomoc - musíme zvýšit teplotu v "robotárně"! Další bomby nejsou problém, nechávají nám je "Marečka", přestože nemáme prázdné na výměnu, poslední dva zářiče kupuji v Boskovicích, výkonější plynové topidlo , "bufika" , nám pujčují z KORY.   Ten dělá divy, rozmrazujeme s ním i vodu, rampouchy tají jak ... rampouchy.  Stále jsou ale poruchy, třeba hned po poledni s telefonickou pomocí rozděláváme  vývěvu a vysušujeme ji, dojí se dál. Posílená odpolední směna musí do robotů doprovodit spoustu krav, ale zvládají to, já si  zatím chvilku zdřímnu.  Večerní příprava - rozestavit topidla na místa a doufat, že  to jsou ta správná místa. Poslední telefonát je asi hodinu před koncem tohoto rušného dne, pro změnu "nízká úroveň podtlaku". Usínám pár minut před půlnocí.

Neděle 8.1.  Spal jsem jen něco přes hodinu, zase jedu  "rozpouštět kuličky", naštěstí už teče horká voda. To není možné, tam musí někde hrozně  protahovat! Ucpávám mezeru u podlahy, snad to pomůže. Celkem ano, zprávu v půl čtvrté, že "kráva byla několikrát za sebou neúspěšně dojena", si jen vyslechnu, za chvíli tam bude raní směna. Vzbouzí mně motory traktorů a bouchání vrat, no jo, padal sníh, odjezd na prohrnování silnic. V kravíně si poradili sami, takže když tam dorazím na "dozorovou návštěvu" kolem osmé, je nakrmeno, vyhrnutý hnůj, nastláno a pilně se dále "bufíkem" rozmrazuje.  Je "jen" 14 pod nulou, zdá se, že dnes bude klidnější den, pojedu se podívat  (po snídani) na naše masné krávy. Těm mráz nijak nevadí, mají žlaby plné sena a vyhřívané napaječky. I čerstvě narozená telata vesele "řádí" ve výběhu a že by se dala chytit... Ani náhodou!  Zpátky do Zábludova, zatím žádný problém, večer přivezu raději plné PB lahve. Noc začíná namrzlými provázky, stačí  trocha horké vody, ale to vydrží tak tři hodiny, vím, že po půlnoci je pojedu rozmrazovat zase. 

Pondělí 9.1. Jasně, o půl jedné, a pak hned ve dvě ráno, třetí alarm už nechám  obsluze, jinak klidný den, mrazy polevují a už jsme toho spoustu "vychytali".   Úterý 10.1. Po dlouhé době byla noc bez výjezdu, jen ráno telefonát - chyba komunikace s Astronautem  - prý vypadl server, řeší to na dálku z Agropartneru. Má být poslední chladná noc, nezanedbat přípravu, přesto jeden výjezd - nesouvisí ale s mrazem, nějaká nervozní "holka" ukopla hadičky od strukového násadce. 

 Středa 11.1. Otepluje se, má padat sníh, vracím "bufíka", u kravína se objevily dvě ovce (snad nám neožerou stromky na valu, raději jim dáváme seno, nikdo se k nim nehlásí), konec poplachu.

Epilog: Máme zimy dost, myšleno já a všichni tři Astronauti, na dlouhá léta dopředu. Samozřejmě si mráz "užili" i všichni ti, co se v kravíně a kolem něj pohybovali. Velké poděkování za mimořádné pracovní nasazení patří proto spolupracovnicím (-kům)  Daně, Michalovi, Staňovi a Libě, dále pak kolegovi Františkovi, který vše v posteli sledoval na "noťasu" a v případě potřeby na dálku zasáhl. Snad se mu tím nervovým vypětím nemoc nezhoršila. 

Poznámka: Zdá se, že se s mrazem nejlépe vyrovnávají  samotné krávy. Sice o něco více sežerou, ale jinak nic mimořádného. (Na snímku vlevo jsou jalovice, krávy se krmí ve stáji.) Problém je spíše  tzv. neúspěšné dojení při poruchách robota, při kterém se nevydojí všechny čtvrti, to je pak větší riziko zánětů.

novější článek starší článek